Tequilu?

Pokud patříte mezi "gurmány", kteří si v baru jako hřeb večera objednají Teguilu Gold a se snobským výrazem na tváři olíznou z ruky skořici a zlatavý mok zajedí pomerančem, možná budete následujícím článkem překvapeni.

Ve světě nesporně platíme za národ pivařů. Troufám si říci, že žádný pořádný Čech si na tento hořký nápoj nenechá sáhnout, byť ho třeba nepije - neboť, co si budeme povídat, většina cizinců věří, že Praha je hlavní město Maďarska a Czechoslovakia je součástí Jugoslávie, ale jakmile slyší o českém pivu a českém hokeji, jsou doma. Poslední dobou se ale pití Tequily stalo dostova hitem a módou zejména mezi mladými lidmi.

Tequila se vyrábí ze sukulentu (neplést s kaktusem) nazvaném modrá agáve. Výrobou, ani různými druhy tohoto destilátu, vás zatěžovat nebudu, neboť věřím, že notná většina z vás umí používat Google, a ti ostatní Seznam :D Nicméně bych se ráda pozastavila nad kulturou pití tohoto nápoje. Avšak musím se přiznat - tequilu sama nepiju, protože mi nechutná. Nebo, abych byla přesná: nechutnají mi ty tequilové náhražky, co v českých barech tečou proudem. I přesto mě ale irituje česká mládež, která se chvástá, že zlatou tequilu má nejradši, neboť je to styl a v neposlední řadě také extra kvalita.

Tequila Gold

Zlatá Tequila totiž není nic jiného, než Silver Tequila obarvená karamelem. Mimo to jsou do tohoto druhu tequily přidávány různé aromatické látky, které jí bohužel seberou i část její kvality - ostatně cílem výrobce je navodit dojem, že tequila zrála v sudech (podobně jako whisky) - čili klamat. Co se Mexika, odborníka přes Tequily týče: zde se Tequila Gold prostě nepije a ani byste se zde nesetkali s žádným člověkěm, který by nad ní neohrnul nos. Tento nápoj, který někteří lidé, a bohužel i barmani, považují za nejlepší, je totiž jen pouhopouhý marketingový tah na nic netušící Evropany. S tím souvisí i zmiňovaná kultura pití - v Mexiku se nepije se skořicí a pomerančem, jak jsme na to u nás zvyklí - výrobce tímto krokem častokrát pouze zastírá kvalitu samotného nápoje. Ostatně to není žádná novinka. V dřívějších dobách, kdy ještě výroba nedosahovala dnešních kvalit, se pila Tequila s citronem ne kvůli lepší chuti nebo dokonce stylu, ale jednoduše proto, aby se vůbec pít dala.

Dnešní kvalitní Tequila se pije po malých doušcích, při kterých máte možnost si nápoj vychutnat, popřípadě se zapíjí limetovou šťávou. Co se týče citronu a soli; u nás tento rituál nemá žádné zvláštní opodstatnění. Citron pomáhá rychlejšímu odbourávání alkoholu a sůl pomáhá zadržovat vodu v těle, což je praktické právě v Mexiku, kde dochází díky vysokým teplotám k nebezpečně rychlé dehydrataci organismu. Toto u nás pochopitelně nemá žádný zvláštní význam, vzhledem k tomu, že se mnozí z nás po většinu roku klepou zimou. Pakliže i přesto chcete Zlatou Tequilu pít správně, potom jen a pouze s citronem a se solí.

Tequila a červ

Další z mylníku dnešní doby. Pakliže někdy v baru potkáte borce, který se bude chvástat, jak vypil Tequilu i s červem, můžete se mu leda tak vysmát do očí. Ne, že by žádný takový nápoj neexistoval, jen se nejmenuje Tequila. Říká se mu Mezcal, a je to nápoj podobný Tequile, avšak s rozdílnou technikou výroby a dokonce i s použitím jiných surovin. Pro představu si dovolím citovat server Hostovka.cz: " Mexičané Mezcal nepijí, ale mají velkou bžundu z toho, když vidí nějakého gabacha (něco jako zelenáč), utrácet peníze za něco, co chutná jako petrolej. Navíc si umí představit ten pocit, když se někdo ráno probudí s prázdnu láhví od Mezcala vedle postele, ve které není už ten červ. Říkají tomu Montezumova pomsta za anexi Texasu."